Všechno mi přišlo nejisté – vztah, práce, místo bydliště … najednou jsem měla moc možností a nevěděla kudy dál, případně jsem měla strach, že to nebude podle mě. Napsala jsem si proto vše, co doopravdy chci – jak by měl vypadat můj partnerský vztah, jak by měl vypadat můj nový byt, jak bych se měla cítit v nové práci a co bych v ní chtěla dělat.
Nejdřív jsem s tím bojovala a snažila se přemýšlet nad tím pozitivně, nepřipouštět si žádný strach, že to tak nedopadne. V noci jsem začala být neklidná, začaly se mi zdát sny, jak sama se sebou bojuji a sama sebe přesvědčuji, že jsem vládce síly (krásné, jak jsem ten název začala doopravdy používat) a postupně se koncentrovala jen na myšlenky, které mi přinášely radost z toho, jaké to bude, až toho všeho dosáhnu.
Během týdne se stalo, že za mnou partner přišel, že chce zkusit mezi námi vše urovnat a uvidíme, jak to bude dále, začal se snažit zachraňovat náš vztah a řekl, že by chtěl, abych se časem nastěhovala do jeho nového bytu (který jsem viděla poprvé včera a zjistila, že dispozičně odpovídá přesně tomu, co jsem si před týdnem představovala jako svůj ideální byt).
A konečně jsem se dostala na pohovor, který jsem kvůli nemoci stále odkládala a zjistila, že bych se jim víc hodila na pozici, která by mě mnohem víc bavila než původní inzerovaná a bylo by to přesně v takovém prostředí, které jsem považovala za správné pro mě.
Samozřejmě už od prvních pozitivních změn v mém životě jsem najednou v mysli cítila obrovský klid a mnohem lépe se dokážu soustředit při meditacích. Buď je to jen soubor náhod a moje nálada a klid je závislá na tom, co se mi stalo pozitivního, anebo se mi podařilo konečně dát svůj život alespoň trochu do pořádku tím, že jsem začala přemýšlet (ze začátku donucením se) pozitivně a taky jsem si v sobě udělala pořádek v tom, co doopravdy chci.
Druhá věc, kterou jsem si uvědomila, je ta, že jsem si na začátku kurzu nedokázala představit, jak se dokážu držet dále od emocí ostatních lidí, přišlo mi to, jako bych tím mezi námi vystavěla bariéru a držela si je dál od těla, samozřejmě nejhorší mi to přišlo v partnerském vztahu. Nějak jsem ale zvládla se nenechat ovlivňovat a držet si odstup od emocí partnera a tím, že jsem udělala rozdíl mezi jeho emočním světem a tím mým, se mi najednou obrovsky ulevilo a vidím, že je to naopak – žádná bariéra nevznikla, ale dokážu partnera mnohem lépe pochopit a rozumět mu, netahám do vnímání jeho osoby své vlastní emoce a pohlížím na vše tak nějak z nadhledu.
Dokážu držet emoční hranici, ale zároveň se s partnerem cítím být mnohem víc propojená než kdykoliv dřív a mnohem čistěji jej vnímám, i když říká něco, u čeho bych se dřív urazila nebo rozčílila. Astrální akademie je pro mě klíč k dokonalému životu. Děkuji
